2 - Kino/Pitná hala

U vývěru pramenů císařovny Alžběty a císaře Františka Josefa v údolí Lomnického potoka, v místech dnešní stáčírny Karlovarských minerálních vod, se původně rozkládal lázeňský areál. V letech 1879–1880 byl u přístupové cesty postaven Vodoléčebný ústav a u pramene císařovny Alžběty hrázděný pavilon. V letech 1887–1888 nahradila malý pavilon (přenesen k Velké kolonádě jako Divadelní sál) nová velká Pitná hala, postavená podle plánů slavné architektonické kanceláře Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera z Vídně. Přízemní budova ve formách romantické švýcarské architektury byla provedena z hrázděné konstrukce a doplněná krytými verandami. Původně byla završená velkou pavilónovou nástavbou s bání a  dalšími dvěma drobnými věžičkami v nároží. Fasády byly dekorované nástěnnými malbami a dřevořezby nesly symbolické motivy slunce, života a zdraví. V lesním zákoutí stálo dále inhalatorium a stáčírna pramene František Josef.

Při novém jímání pramenů v roce 1907 byla původní Pitná hala přenesena na své současné místo do středu parku na tzv. poloostrově a prostor kolem ní byl upraven na Růžovou zahradu. Před vstupem do haly stály dvě porcelánové vázy, z nichž jedna je dnes po restaurování umístěná v budově obecního úřadu. Původní Pitná hala dnes slouží jako obecní kino s unikátní dobovou technologií.